Ústecký region se ocitl před výzvou přeměny regionu závislého na těžebním průmyslu směrem ke znovunalezení ekonomické stability tentokrát prostřednictvím kulturních a kreativních odvětví. Jiří Řehák, náměstek hejtmana Ústeckého kraje, je optimistický, co se týče potenciálu, kterým region disponuje: „Ústecký kraj má z hlediska populace výrazně přetrženou kontinuitu, ale naštěstí už tady žije třetí, čtvrtá generace, která cítí náš kraj jako svůj domov, a to pouto předává svým dětem.“
To, co se zdá nevýhodou, může při dobrém strategickém uchopení fungovat naopak jako benefit oblasti: „Protože se náš kraj výrazně transformuje, otvírá se mnoho možností, dokonce nevšedních možností, protože se dá startovat téměř z ničeho. Myslím, že velký potenciál má využití brownfieldů, pozůstatků naší průmyslové minulosti,“ vysvětluje Jiří Řehák.
Hejtmanův náměstek s gescí kultura a cestovní ruch Jiří Řehák. Foto: Tomáš Lumpe
Dobrou cestou je také poohlédnutí se směrem k oborům podnikání, díky kterým region vynikal daleko za své hranice.
Poměrně známou je tradice zdejšího pivovarnictví. Málo se však ví, že za nejlahodnější české víno vůbec se považovalo to Podskalské z ústeckých vinohradů. V oblasti doslova kvetlo také ovocnářství. „Místní hrušky byly tak proslulou komoditou, že se vyvážely speciálními „ovocnými“ čluny až do Berlína,“ připomíná historik ústeckého muzea Martin Krsek a pokračuje: „Málokdo dnes ví, že pojem Český ráj byl původně spjat s Českým středohořím s údolím Labe, teprve na konci 19. století z nacionálních důvodů přenesli Češi toto pojmenování německy mluvící části země do současného „ráje“. Mimochodem, Litoměřicku pak zůstala přezdívka Zahrada Čech, která o místních krásách také ledacos vypovídá.“
Martin Krsek vyjmenovává další překvapivé dobré příklady z minulosti, kterými je možné se inspirovat a navázat na ně: „Například ústecká chemička byla na světové špičce výzkumu a podílela se třeba na výrobě umělého safíru, skrze který koukal Gagarin na zeměkouli při první výpravě člověka do kosmu, ve sklárně v Dubí vznikl nezaměnitelný design mimořádně odolných skleniček Durit už v roce 1913 a tamní historická porcelánka patří k posledním na světě, která dosud vyrábí legendární dekor cibulák. Nelze pominout ani zdejší dekorativní keramiku – v továrně Mareš se vyráběly zahradní trpaslíci, kteří mají dnes neuvěřitelně vysokou sběratelskou hodnotu a považují se za rollsroysy mezi trpaslíky.“
Martin Krsek v technickém muzeu v Chemnitzu. Foto: Miloš Štáfek
Uvědomovat si dřívější ekonomické úspěchy nepřináší jen sentimentální emoce – v mnoha případech se podařilo na ně navázat.
„Sympatický příklad oživení máme v pletárně Novia Fashion v Krásné Lípě, která přímo navazuje na tradici firmy Stefana Schindlera založené roku 1854 a loni vyrobila kolekci pro největší designovou přehlídku v Evropě Salone del Mobile v Miláně, vzkřísit se povedlo i legendární mýdlo s jelenem ústecké továrny Schicht, které dnes dává značku celé sadě ekologických čistících prostředků, renesancí legendárního nožíku Rybička ve sběratelských edicích s damaškovou čepelí a pozlacenými střenkami originálně připomněla mikulášovická strojírna Mikov místní slavnou tradici nožířství,“ chválí Kraj Martin Krsek a domnívá se, že Ústecku by slušelo zaměřit se na turismus: „Zdejší oblast má velký potenciál příjemně překvapovat a to lze rozhodně využít, přitahuje dobrodružné charaktery s chutí objevovat.“
S tím souhlasí i Jiří Řehák: „Budoucnost tvůrčích odvětví v našem kraji vidím ve využití potenciálu veřejností dosud neobjevených přírodních krás a nevšedních lokací. Myslím, že právě lidé s tvůrčím talentem nám můžou hodně pomoci s tím, aby potřebné změny byly úspěšné.“
Úvodní foto: facebooková stránka firmy Mikov