Ředitel děčínského muzea Vlastimil Pažourek měl kdysi v roce 2012, jako radní města Děčín, příležitost seznámit se s ekonomickým děním v italském regionu Lecce. V následujícím rozhovoru vysvětlil hlavní příčiny úspěchu, který pro region Lecce znamenají poslední tři desítky let.
Co vás přivedlo do Lecce a co vás jako první zaujalo?
Byla to inspirativní cesta pořádaná hospodářskou komorou. Ocitnout se v realitě tamních zvyklostí podnikání pro mne znamenalo kulturní šok. V Itálii se zásadní věci neřeší živelně, ale odehrávají se na základě pevných dlouhodobých strategií. V rámci platného národního plánu se rozdělily specializace do jednotlivých regionů. V Lecce se rozhodli věnovat oblasti letectví, tradičnímu oboru zemědělství, pěstování oliv a cestovnímu ruchu. Letectví bylo novinkou, do té doby to byl zaostalý zemědělský region, kde nebyla skoro žádná „technická“ zkušenost. Velká část rozvoje byla nastavena na činnosti hospodářské komory. V Lecce jde o mimořádně významnou instituci o dvou stech zaměstnancích, která nahrazovala náš živnostenský úřad a současně podporovala rozvoj podnikání v regionu. Zajišťovala firmám i kontrolu kvality při vývozu, pomáhala s prezentací a uplatněním místní produkce na zahraničních trzích atp.
I v Lecce se kreativci scházejí a plánují. Třeba v Manifatture Knos.
A jak tenhle import nového odvětví do regionu zafungoval?
S rozhodnutím věnovat se letectví bylo spojeno založení souvisejícícho oboru na zdejší univerzitě a získání zahraničních expertů, kteří místním lidem svou zkušenost předali. Vzniklo tam i cosi jako startup s podporu EU, zaměřený na tuto oblast, což znamenalo i vybudování samostatného objektu v rámci university. V budově sídlilo několik firem založených studenty a místními podnikateli, zajišťujících služby a činnosti pro leteckou dopravu (výzkum, projektování, monitoring částí letadel). Jako příklad nám ukázali firmu, která pro firmu Boeing po celém světě monitorovala ocasní ploutve letadel a garantovala jejich bezpečnost, případnou výměnu. Zakázku získali v mezinárodním tendru v neuvěřitelně těžké konkurenci. Oceňuji už jen schopnost přihlásit se do mezinárodního tendru.
Zmínil jste taky cestovní ruch, o které se hodně mluví v souvislosti s rozvojem Ústeckého kraje? Může být italská zkušenost pro nás inspirativní?
Přednášeli nám o tom experti z místní univerzity. Je tam velmi pečlivý systém monitoringu a statistiky potvrdily růst kreativních oborů a cestovního ruchu i v době hospodářského poklesu. Právě tímto směrem se lidé v regionu Lecce zaměřili, regionální kvalitní potraviny a produkty, design, marketing, gastronomie a turismus jsou zde na nejvyšší možné úrovni.
Společně v kooperaci podnikatelů, hospodářské komory a veřejné správy spolupracují mimo jiné na prodloužení turistické sezony pořádáním kulturních akcí mimo oblíbené léto. Financuje je město i sponzoři z řad podnikatelů. Turistická sezóna jim končí dokonce až v listopadu věhlasným mezinárodním filmovým festivalem, pořádaným od roku 2000. Místním podnikatelům hospodářská komora pomáhá zejména s propagací a uplatněním jejich produktů na světovém trhu. Tamější praxe družstevního podnikání umožňuje drobný zisk a prodej produkce například i majiteli jediného olivového stromu.
Z plánování sítě Kreativni.uk v Děčíně
No klidně povídejte dál.
Tak už jen stručně. V Itálii panovala i nesmírná vstřícnost k zákazníkovi, kterému se podřizovala otevírací doba v maloobchodu tak, aby si stihl nakoupit po práci. Což byl jeden z důvodů, proč v Lecce bylo tolik menších specializovaných obchodů s minimem supermarketů. Spojení těchto faktorů, spolu s výše zmíněnou organizací hospodářské komory, vedlo ke skokovému rozvoji z lokální na evropskou a mnohdy i světovou úroveň, a to v oblasti, kde se ještě v 50. letech lidé živili jako zemědělci a pastevci ovcí. Regionu hodně pomohl společný trh Evropské unie, který místní lidé dokázali využít. Hodně mě překvapovala vysoká míra spolupráce místních podnikatelů, kterou podporuje hospodářská komora a veřejná správa. Slyšel jsem několikrát slova o společné domluvě z doby před deseti lety, což mi v naší severočeské realitě přišlo jako čirá fantazie.
Co z vaší italské zkušenosti považujete za užitečné zohlednit v realitě našeho kraje?
V Lecce se vytvářely dlouhodobé strategie na základě sofistikovaného systému měření, monitorovalo se všechno možné, sledovali HDP přepočtené na kraj, na města nebo na jednotlivé obory a rozhodovali tedy i na základě dostatku vstupních dat. My takovými informacemi ani nedisponujeme. Takové analýzy by mohly vznikat třeba díky spolupráci s ústeckou univerzitou. Je důležité přesně znát, kdo v regionu je schopen kvalitně a úspěšně pracovat ve svém oboru v mezinárodní konkurenci, abychom věděli, koho má smysl cíleně podporovat. Rozvoj regionu by měl stát na datech a nikoliv na pocitech.
V Lecce měla svůj smysl i prezentace úspěchu. Zažili jsme to třeba u výrobce nejlepších domácích těstovin na světě, který byl několikráte takto vyhlášen v New Yorku. Jeho ocenění bylo úspěchem i regionu a místa, kde žije. Každý o něm věděl a patřil k nejváženějším místním obyvatelům.