Před 21 lety zesnulý Milan Hlavsa by loni oslavil 70. narozeniny. Tradičním vydavatelem desek Plastic People of The Universe (PPU) je lounské hudební vydavatelství Guerilla Records založené Vladimírem Drápalem, známým pod přezdívkou Lábus.
„Vloni naše vydavatelství oslavilo dvacet let působnosti. Právě k nedožitým narozeninám Mejly Hlavsy jsem chtěl věnovat původně dosud nevydané nahrávky. Nakonec došlo k rozhodnutí vydat kompletní dílo PPU,“ vysvětluje Vladimír Drápal, který se stal výhradním majitelem autorských práv PPU. Říjnový koncert v divadle Archa byl nazván Mejla 70 a šest základních alb PPU pokřtila Dana Němcová a předseda senátu Miloš Vystrčil.
Křest v Arše. Kmotry byli taky Dana Němcová nebo šéf Senátu Miloš Vystrčil.
Celková řada je plánována na dvanáct desek, dalších šest má obsahovat živé koncerty, povětšinou nikdy nevydané. Podmínkou Jany Hlavsové, dědičky autorských práv po zesnulém Mejlovi, výhradním skladateli skupiny, vyjdou všechny nahrávky i na LP deskách. Hudební nosiče získaly novou vizuální podobu a nahrávky díky technickým možnostem současný, moderní zvuk.
„K dost náročnému počinu jsem se rozhodl, protože jsem nechtěl dopustit, aby odkaz Plastic People zapadl. Osobně se s nimi znám od poloviny 80. let. Kvůli tomu, že jsem jejich hudby a vůbec undergroundovou kulturu podporoval, se o mě zajímala tehdejší Státní bezpečnosti. Vzpomínám si, jak u nás na počátku 90. let panoval hlad po undergroundové hudbě. Velký prostor tak konečně získalo všechno, co mělo dříve zákaz, jako například Psí vojáci. Řada nahrávek vycházela šitá horkou jehlou, hlavně aby byly co nejdříve na trhu. Zájem však netrval dlouho a dnes podobnou hudbu zajímá jen úzký okruh posluchačů. Plastici měli mnoho nabídek od různých vydavatelských domů, ale za vydavatele si vybrali mě a vysvětlili to následovně: Protože ty s hudbou nezacházíš jako s houskami na krámě.
Plastici od Guerilla Records
Dobře věděli, že jejich hudba mě ovlivnila na celý život. Ivan Martin Jirous se jednou nechal slyšet, že kdyby nebylo Guerilla Records, z celé undergroundové éry by zůstalo jen vyprávění u táborových ohňů. Ukazuje se, že hudba stará několik desítek let má stále co říct mladé generaci, na rozdíl od popové hudební produkce ze 70. a 80. let, po které dnes neštěkne pes. Že umění, které je tvořené touhou umělce skutečně se vyslovit upřímně a bez ohledu na současné trendy či požadavky mocných, přetrvá. A protože totalita politiky jedné strany působí v mnoha ohledech podobně jako totalita ekonomická, může být umění, vzniklé nezávisle na jakékoliv moci, být nadčasové a obohacující .“
Guerilla Records má na kontě úctyhodných 196 vydaných titulů, mezi nimi mimo alba PPU je i 16 alb Dg 307, další zásadní soubor českého undergroundu. Vydává také spoustu severočeských kapel, jmenujme například Plus naši, Aku Aku, Radost, Uraggan Andrew, Houpací koně a řada dalších – samozřejmě i lounských, neboť Guerilla Records sídlí v Lounech, takže vydali nosiče skupinám Furt Rovně a Nevýpar Kovatjezd.
Vladimír Drápal byl mimo jiné manažerem rockových klubů, vedl Vrchlického divadlo v Lounech, momentálně působí jako produkční v Galerii města Louny, kterou založil, je místopředsedou krajského Výboru pro kulturu a památkovou péči.
„Rozhodl jsem se, že chci dělat už jenom to, co mě těší. Například s Jiřím Řehákem připravujeme muzeum Jana Sekery – historika umění a galeristy, který založil Galerii Benedikta Rejta a byl respektovaným odborníkem na konstruktivistické umění, jehož čelní představitelé žili právě v Lounech. Domnívám se, že je potřeba význam jeho umění a vliv na život stále připomínat.
Ke kreativní ekonomice mohu dodat jen tolik, že tvorba by měla vycházet z vnitřní touhy umělce bez ohledu na dobu, ve které vzniká, že by v sobě měla obsahovat i historickou paměť, která umělecké dílo činí výjimečným. Jinak jde o spotřební zboží či plagiáty, které v čase neobstojí. A to se může týkat jak hudby, výtvarného umění, stejně jako třeba architektury, veřejného prostoru či zásahů do krajiny. Být kreativní pro mě zkrátka znamená hledat vytrvale vlastní cestu a zůstat jí věrný,“ uzavírá Drápal.
Úvodní foto: Zdeňka Hudcová